Smutnění ve virtuálnu
Ztráta dítěte, blízkého člověka nebo rodiče znamená ve většině případů turbulentní otočku pro život pozůstalých. Vyrovnání se se smrtí častokrát nastane až po několika letech, desetiletích nebo nikdy. V Jižní Koreji ale "blikla" nová naděje na znovushledání. Produkční společnost MBC minulý týden na svém YouTube kanále publikovala dokument I Met You, který zachycuje posmrtné shledání živé matky Jang Ji-sung se svou "neživou" dcerou uprostřed virtuální reality (mimochodem další rodinní příslušníci vše pozorují o kousek vedle). I přesto, že je setkání ve VR pro všechny zúčastněné pouhou iluzí, dojetí, slzy a emoce jsou naprosto reálné. "Možná je to skutečný ráj," komentuje pro Aju Business Daily Ji-sung okamžik, kdy se znovu shledala se zesnulou dcerou. "Potkala jsem Nayen, která na mě volala s úsměvem na rtech, sice to bylo jen na velmi krátkou dobu, ale i tak to byl čas štěstí."
Dokument je sice v korejštině, ale slova nejsou úplně podstatná.
Z digitální stopy virtuální osobností
Nové využití VRka a umělé inteligence přivádí na (valentýnský) trh zcela neotřelé a svým způsobem komerční uvažování nad nesmrtelností, smutkem i smrtí. Během svého života na netu totiž postupně tvoříme nepřeberné množství datových stop - naše unikátní schopnost používání českého (i jiného) jazyka leží v konverzacích na Messengeru a v mailech, koníčky a oblíbené jídlo najdeme na Instáči a kariérní život se vměstná do jednoho profilu na LinkedINu. Stačí tak nechat umělou inteligenci datové pozůstatky "schroustat" dohromady, "naskenovat" VR podobu člověka z fotek a videí (pokud jste youtubeři, máte vyhráno), a nechat algoritmy lingvistické analýzy dokončit VR klon. Ten pravděpodobně bude schopen interaktivně reagovat na okolí podobně jako my. Ostatně podobný koncept s lidským androidem už před pár lety představila první epizoda "Be Right Back" druhé série seriálu Black Mirror.
Už se to fakt děje
Proměně lidské digitální stopy ve virtuální klon se věnuje třeba společnost HereAfter (založena 2019). Ve svém portfoliu nabízí vytvoření virtuálního asistenta podobného Alexe od Amazonu nebo Siri od Googlu, akorát s hlasem a vzpomínkami klienta. "Vaše maminka nebo táta, babička nebo dědeček - všichni vaši blízcí mají příběhy, o které se mohou podělit," stojí na webu společnosti. "HereAfter za využití průkopnické platformy AI dokáže zaznamenat drahocenné vzpomínky a učinit je poutavými a přístupnými, kdykoli je chcete slyšet." A holt i po smrti (ono ale fráze "zpracovává ho umělá inteligence" zní optimističtěji než "má pohřeb").
Jak to funguje?
Na to, abyste si vytvořili svého vlastního virtuálního asistenčního klona (a darovali ho o Valentýnu jako appku protějšku), potřebuje společnost HereAfter pouze tří- až pětihodinové interview (klidně po telefonu, stačí rozhovor nahrát), při kterém vás zpovídá profesionální autor vzpomínek znalý metod orální historie. Po ukončení interview nastává zhruba 30hodinová editace zvuku, při níž virtuální asistentský klon vzniká. "Složitá část procesu, která zahrnuje počítače a umělou inteligenci, je řešena námi, aniž byste museli cokoli dělat," garantuje na webu HereAfter. Klon se tak po zpracování stane dostupným kdykoliv, kdekoliv a komukoliv, kdo k němu má přístup. Zbývá už jen jediná poznámka evropského rázu, jak se sakra po smrti řeší GDPR?
Tělo by mohla dodat firma z Ruska
Pokud se nelze spokojit jen s virtuálním hlasem, ruská firma Promobot v minulém roce slavnostně oznámila masovou produkci robotů-lidí. Zákazník má dokonce možnost vybrat si vzhled jakéhokoliv jiného člověka na Zemi (ehm, tady zřejmě nepomůže ani GDPR). "Nyní si každý bude moci objednat robota jakéhokoli vzhledu - pro profesionální nebo osobní použití," vyjádřil odhodlání firmy v tiskové zprávě Aleksei Iuzhakov, předseda představenstva Promobot. Podle něj si pak můžete třeba pořídit skutečného Shakespeara i Michaela Jordana, klidně na valentýnské randíčko. Robot z produkce společnosti Promobot totiž disponuje vysokou úrovni lidství. Dokáže realisticky imitovat 600 lidských výrazů, přičemž pohybuje očima, obočím i rty. Navíc ho pokrývá umělá kůže a interaguje lépe než lidské dostaveníčko po čtyřech pivech.
Ještě nemáte dárek na Valentýna? A co takhle věnovat svou virtuální (nebo robotí) podobu protějšku navždy?
