Jak v krizi znova najít práci? Správně prodat své zkušenosti a nebát se kreativity

Veronika Vimmerová Veronika Vimmerová
31. 3. 2020 11:47
Přiznejme si, že situace na trhu práce teď zrovna růžová není. O propouštění se mluví úplně všude a ti, kdo o práci zatím nepřišli, se o ni oprávněně obávají. Takže co teď?! Existují možnosti, jak se před vyhazovem na poslední chvíli zachránit? A jak postavit svoje CV, abyste při hledání nového místa nedali hordě ostatních kandidátů šanci vás předběhnout?
Foto: Matěj Matolín, archiv STRV

Matěj Matolín, jeden z nejostřílenějších headhunterů v Česku, který v současnosti pobývá ve startupovém investičním fondu Impulse Ventures, vidí jako velké plus kreativitu a schopnost dobře prodat svoje dosavadní zkušenosti. S tím mají podle jeho slov lidé často velký problém.

I když je aktuální situace zatím špatně hodnotitelná, předpokládá se, že se výrazně dotkne míry nezaměstnanosti v celém Česku. Budou firmy podle vás opravdu nucené tak výrazně propouštět, jak předpokládají někteří odborníci?

Ano, ty tendence jsou vidět už teď. Vzrostlo množství žadatelů na úřadech práce, dramaticky klesl počet inzerovaných volných pozic a v některých oborech znatelně narostlo množství kandidátů. 

Dá se nějak specifikovat, jaké pozice jsou ohrožené nejvíc, nebo to v tomto případě tak jednoznačné není? 

V první řadě to jsou firmy, které jsou zasažené přímo, tedy služby, gastronomie apod., kde majitelé řeší samotné přežití a k propouštění proto přistoupili téměř ihned. V těchto oborech došlo prakticky ke zhroucení pracovního trhu. Ale i mnoho dalších firem, které nejsou zasažené přímo, preventivně šláplo na brzdu - zastavily nové projekty, osekaly náklady na reklamu a marketing a zastavily nábor. Ze dne na den se na trhu objevily stovky volných expertů na marketing a příbuzné obory.

Matěj Matolín

Matěj Matolín je přední český headhunter, konzultant, kouč a aktuálně taky součást startupového investičního fondu Impulse Venture. Během své kariéry se pohyboval především ve společnostech zaměřených na automotive, fintech a IT, pomáhal najít správné lidi pro malé start-upy i mnohatisícové zaměstnavatele. Vede blog Lovec hlav a spolu s Josefem Kadlecem pravidelně natáčí HR podcast Nelidské zdroje.

Ne všichni zaměstnavatelé se už pustili do razantnějších kroků, mnoho lidí napříč trhem se ale o práci obává (ať už jde o techničtější, manuální obory, nebo kreativní pozice například v agenturách). Je něco, co by teď mohli lidé pro svoje místo udělat v rámci "prevence" - přijít s novým projektem nebo dotáhnout dlouho rozjednaný obchod? Může to pomoci? 

Obávám se, že to stačit nebude. Pokud spadneme do krize, začnou firmy osekávat pracovní místa a následně ukončovat pracovní vztahy lidí ve zkušební době, s pracovní dobou na dobu určitou, na dohody apod. Rozhodující bude hlavně délka zaměstnání ve firmě, která definuje výši odstupného. Jistě že si firmy budou snažit udržet alespoň své nejlepší zaměstnance, ale to není otázka výsledků za pár posledních týdnů. 

Pokud dojde na propouštění, dojde i k přetlaku na volných pracovních pozicích, kterých bude výrazně méně. Čím si může žadatel o práci u HRistů získat plusové body a vyniknout v záplavě ostatních uchazečů (když pominu samotné profesní zkušenosti)?

Musí umět prodat své úspěchy a schopnosti. Lidé se v CV často omezují na to, jak dlouho a kde pracovali. Už ale zapomenou zmínit, co měli na starosti, čeho dosáhli, co se naučili, jestli byli dlouhodobě dobře hodnocení. Není tolik důležité, kde jsem pracoval, ale čeho jsem tam dosáhl.

Jak velkou roli hraje (v tomto případě primárně u nekreativních pozic) při výběrových řízeních vizuální stránka CV/portfolia? Mnoho uchazečů o pozice má stále tendenci posílat wordový soubor s chabou úpravou. Může to být rozhodující?

Rozhodující asi ne, ale má to svoji váhu. Pokud dostanu CV, které vypadá neprofesionálně a odfláknutě, pak je to znak, že člověk asi není moc pečlivý, nekontroluje svoji práci a neumí udělat věci pořádně. Ale jistě to bude omluvitelnější u řidiče autobusu než u obchodníka, kde je sebeprezentace zásadní.

Může naopak zajímavé portfolio (např. kreativní a dobře zpracované video na pozici projektového manažera) pomoci žadateli získat body, i když jeho dosavadní zkušenosti budou slabší? 

Proč ne. Originalita a kreativita mohou zaujmout. Uchazeč tím ukazuje, že je otevřený novým postupům, záleží mu na práci a umí udělat něco navíc. Zájemci mohou experimentovat a zkoušet, co jim bude fungovat. Nový formát je ale samozřejmě lepší si nejprve ověřit u přátel a zjistit jejich reakce. 

Rád bych zdůraznil, že roli CV dnes přebírá LinkedIn profil, který je také potřeba mít dobře vyplněný. Je v něm plno možností, jak se pochlubit svojí prací, dovednostmi a výsledky.

Co jako náboráři hledáte v portfoliích, CV nebo motivačních dopisech uchazečů kromě těch samozřejmých zkušeností? 

Popravdě, ze CV toho člověk moc nepozná, rozhodující je pohovor. Pokud mám ale přetlak kandidátů a rozhoduji se mezi dvěma, z nichž jeden má CV jen velmi stručné a druhý ho má hezky upravené, strukturované, má uvedené pracovní úspěchy, školení, certifikace a popíše svoji motivaci, tak je jasné, že budu víc času věnovat tomu druhému.

Pokud se uchazeč hlásí do určité firmy na konkrétní pozici, je dobré už při poslání prvního e-mailu prokázat alespoň elementární znalost projektů firmy nebo firemní kultury. Jak tuhle "znalost" nebo zájem projevit co nejlépe?

Každý pohovor je investovaný čas a je logické, že ho chci raději věnovat tomu, u koho mám pocit, že nad přihláškou trošku přemýšlel a ví, pro co se rozhoduje. Není třeba moc, stačí trochu personalizovat oslovení a připsat jednu dvě osobnější věty.

Pokud přibude nezaměstnaných a naopak se sníží počet volných míst, dá se očekávat, že budou přijímací řízení všeobecně náročnější?

Samozřejmě. Když je kandidátů málo, firmy mají tendenci být benevolentnější a dělat výběrko co nejrychlejší, aby předehnali konkurenci. Pokud se teď váhy na chvíli vychýlí na druhou stranu, firmy si mohou dát s výběrem zaměstnanců více práce.

Jestli se současné restrikce v řádech týdnů neuvolní, obává se o svoje živobytí i spousta freelancerů, drobných podnikatelů nebo šéfů malých firem. Dá se u nich očekávat poptávka po zaměstnání, která ale může být spíš krátkodobého charakteru (např. půl roku, než si srovnají finanční situaci). Mohl by být pro firmy takový kandidát "rizikový", protože se budou obávat, že jim po několika měsících z místa uteče?

Plno freelancerů a OSVČ už o práci přišlo, jsou první, s kým může firma spolupráci ukončit. Myslím, že mnoho z nich svůj status OSVČ přehodnotí. Dělat na fakturu je fajn, když trh roste a o vaše služby je všude zájem. Ale to, jak vidíme, může skončit ze dne na den. Navíc plno z nich se jako zaměstnanci chovalo, ale byl to švarcsystém. Nevím, jak budou reagovat ostatní, já osobně v zaměstnávání bývalých OSVČ žádný problém nevidím.

Dokážete si představit, že by firmy dokázaly s těmito kandidáty adekvátně pracovat a otevřít například krátkodobé, projektové pozice? 

Vím o situacích, kdy vytížený drahý expert je dnes na trhu k dispozici za velmi příznivou sazbu. To by pro firmy, které nejsou krizí bezprostředně postižené, byla určitě šance dostat se k zajímavému know-how. Ale obávám se, že to budou spíš výjimky. Až na e-commerce a rozvoz zboží firmy moc nových pozic otevírat nebudou.

Může současná situace pracovnímu trhu do budoucna pomoct i pozitivně?

Plno firem bylo nuceno přejít ze dne na den na home office a myslím, že zjistily, že se to dá zvládnout. Částečný home office, například jeden nebo dva dny v týdnu, je žádaný benefit, který umožní lidem ušetřit čas a náklady na dojíždění. Zároveň byly firmy nuceny skokově digitalizovat, protože to je v takové situaci nutnost. Kéž by se to týkalo i státní správy.

 

Právě se děje

Další zprávy