Spisovatel, ten tvrdej chleba má
Psaní je řemeslo jako každé jiné, což znamená, že bez znalosti alespoň nějakých základních pravidel z vás nevypadne nic, co by chtěl někdo číst.
"Psaní je krásný koníček, ale může být také úžasně frustrující, když se zrovna zaseknete, máte spisovatelský blok, nemáte dost času, protože po vás pořád někdo něco chce a vyrušuje vás, nebo když už své dílo dopíšete, dáte ho někomu číst a on vám řekne, že se mu to nelíbí," tvrdí spisovatelka Veronika Matysová na svých stránkách Odstartujte svoji knihu, kde radí začínajícím pisálkům.
Cesta za vydaným dílem je dlážděná hodinami přemýšlení a dlouhými nocemi před obrazovkou. Pro kvalitní čtivo potřebujete postupně vystavět smysluplné zápletky, vytvořit uvěřitelné hrdiny a pak přepisovat, přepisovat, přepisovat. A teprve po posledním písmenku a tečce přichází na řadu ta nejhorší fáze: kritika od prvních čtenářů, vychytávání chyb, škrtání a další broušení rukopisu do onoho klenotu. I tak se může stát, že vydání knížky stejně ztroskotá na neúprosném verdiktu vydavatelství, kterému se nevejdete do edičního plánu.
A teď ta dobrá zpráva
Ale nebojte se, máme pro vás i dobrou zprávu: psaní se dá natrénovat. Alespoň podle studie z roku 2014, která porovnávala zapojení mozkových center u psavců-začátečníků a profesionálních pisálků. U těch profesionálních docházelo k významnému zapojování ocasatého jádra, které hraje roli při koordinaci mozkové aktivity u naučených dovedností. Pokud začínáme s nějakou dovedností, zprvu jí věnujeme hodně pozornosti, ale časem se naše činnost zautomatizuje. A právě v tento moment pokroku se do procesu zapojuje ocasaté jádro. Oproti tomu u nováčků zůstává tiché a probouzí se až s nabytou praxí. Co je dobré vědět dále?
-
Nejdůležitější je disciplína
"Ať už se člověku chce, nebo ne, měl by si každý nebo skoro každý den k tomu sednout a něco vyprodukovat," uvádí první tip Sabina Zelená, která má na kontě už čtyři knihy. Je fajn si určit, která část dne vám nejvíc vyhovuje, a nechat v tu dobu proudit myšlenky. I když máte pocit, že z vás nic kloudného nevyleze. "Kdybych čekala, až mě políbí múza, tak nenapíšu nic," souhlasí spisovatelka a překladatelka Lucie Lukačovičová.
-
Zjistěte, jaký styl psaní vám vyhovuje
Jste spíš architekt, nebo zahradník? To byste si na začátku měli ujasnit, abyste věděli, jak se vaše psaní bude dál vyvíjet. Zatímco zahradník tu a tam zryje svoji zahrádku a přidá si další kytky, kde se mu to hodí, architekt má všechno dopředu narýsováno. A pak jsou tu ti, co obojí mixují v jim vyhovujícím poměru.
"Vždycky se líp píše, když je spisovatel připravený a ví, co se má dít dál," představuje svůj plánovací postup Sabina. "Sestavte si osnovu - ať už v hlavě, nebo na papíře - a držte se jí."
-
Neskákejte do neznámých vod
Můžete mít sebelepší zápletku, ale pokud vám postava v Británii 18. století vytáhne kalašnikov, je zaděláno na problém. Proto byste neměli podceňovat dobrou rešerši a neházet příběh do dob a lokací, o kterých toho nevíte dost. Anebo si vymyslete vlastní svět.
"Dohledávejte si informace - ale hlídejte, kdy přestat," říká k tomu Lucie. "Ať se netopíte v rešerších místo toho, abyste psali."
-
Ujasněte si žánr
"V začátcích si také ujasněte, jaký vás láká žánr. Zároveň se však zamyslete nad tím, jestli na něho máte dostatek zkušeností a materiálu. Dokážete ho zpracovat tak, aby vám to čtenáři uvěřili? Pokud ne, neznamená to, že do daného žánru nemůžete dozrát," vysvětluje Veronika.
-
Nebojte se recyklovat témata
Může se stát, že vám v hlavě klíčí perfektní příběh, ale vy zjistíte, že už ho před vámi napsal někdo jiný. Nebojte se toho a berte to jako výzvu - recyklace motivů se táhne staletími. "Každý autor má svůj osobitý styl, a i když můžete mít ve vašem románu motiv, který už se objevil někde jinde, vy ho však pojednáte z jiného úhlu a zasadíte do zcela jiného příběhu, není to žádný problém. Takže pokud vám nějaké téma sedí, směle do toho," radí na svých stránkách Veronika.
-
Čerpejte inspiraci a zaznamenávejte
Nepřichází k vám téma nebo nápad na příběh? Inspiraci můžete najít kdekoliv. "Dívejte se kolem sebe. I ze sebemenšího zrnka inspirace, i z jediného zvláštně znějícího slova můžete ukout příběh, pakliže svou hlavu necháte, ať s ním dělá psí kusy," dělí se o svůj tip spisovatel Vratislav Maňák. "Zapište si každý podnět dřív, než ho zapomenete, a udělejte to kdykoliv a kdekoliv. Mně vedle postele stále leží blok a tužka, protože nejvíc nápadů za mnou přichází před usnutím."
-
Dokončujte
"Lepší dokončit jednu špatnou povídku než mít rozepsaných deset možná dobrých," říká Lucie, která už má za sebou víc jak 100 povídek. "I nepovedený dokončený text vás rozvíjí, učí vás o dynamice a gradaci zápletky."
-
Najděte si beta-čtenáře
Ať už jste napsali jenom první kapitolu, nebo se na vás ze složky směje celý rukopis, zpětná vazba vám přijde vhod. A právě k tomu slouží beta-čtenář. Na rozdíl od rodiny a přátel vám nemaže med kolem pusy, neúprosně vypichuje logické i faktické chyby v textu a řekne vám, jak na něj celé dílo působí. Jsou postavy uvěřitelné? Odsýpá děj ve správném tempu? Dobrý beta-čtenář vás může neuvěřitelně posunout. Bohužel se ale taky špatně hledá.
"Poproste beta-čtenáře o zpětnou vazbu, ta je k nezaplacení. Při pátém pročítání rukopisu toho spisovatel spoustu přehlédne," souhlasí Sabina. A kde ho hledat? Zkuste různé literární a spisovatelské skupiny a blogy.
-
Škrtejte a dejte si odstup
Málokdo je schopný ze sebe na první dobrou dostat kvalitní příběh bez balastu. Proto váš rukopis čeká důkladná redukční dieta, která by měla nemilosrdně odstranit všechny zbytečné pasáže a pětistránkové popisy. Nezahrnujte čtenáře věcmi, které nijak nerozvíjejí příběh. To všechno ideálně s nějakým odstupem. "Dejte své práci čas. Chyby na tom, co jste napsali, uvidíte teprve s odstupem několika dní, spíš týdnů," doporučuje Vratislav.
-
Mějte v pořádku gramatiku
Pokud se odhodláte poslat rukopis do nakladatelství (a odhodlat byste se měli!), dejte si pozor na gramatické chyby. "Poproste někoho, ať se vám na text mrkne, není-li to vaše silná stránka. Nakladatelství sice mají korektory, ale text s gramatickými chybami prostě na první pohled působí špatně a jste automaticky v nevýhodě," varuje Lucie.
O spisovatelích:
Lucie Lukavičová - Má vydaných samostatně pět románů, dalších pět knih se spoluautory a přes 100 povídek. Kratší texty jí vyšly v angličtině, rumunštině, němčině, čínštině a indickém jazyce kannada. Příležitostně překládá a učí tvůrčí psaní.
Sabina Zelena - Pochází z Prahy, dlouhodobě však se svým synem žije v Západní Austrálii. V roce 2017 jí vyšel první román Tisíc východů slunce, o dva roky později další dvě knihy. Momentálně chystá k vydání svůj nejnovější román Dívka s labutí.
Veronika Matysová - Vydala celkem 7 knih a na svém webu Odstartujte svoji knihu pomáhá začínajícím i tápajícím autorům. Mimo jiné vede také on-line Akademii psaní.
Vratislav Maňák - Vystudoval žurnalistiku a mediální studia na Karlově univerzitě a pracuje jako redaktor domácího zpravodajství na webu ČT24.cz. Řadu povídek publikoval časopisecky, za svůj knižní debut Šaty z igelitu získal Cenu Jiřího Ortena.
