1. Naučte se řešit nečekané situace
Člověk na cestách musí řešit situace, které přichází. Ví, že je na to sám a nepostará se o něj maminka ani nikdo jiný. Což se pak hodně přenáší do běžného života, kdy je člověk schopný se postavit věcem čelem a ví, že se všechno dá nějak vyřešit, jen je potřeba to řešit a nenechat vyhnít nebo čekat, že se někdo postará.
2. Můžete se naučit téměř cokoliv
Během cest jsem získal krásný přehled toho, co všechno se dá dělat, což mě do dneška nepřestává fascinovat. Vždycky si říkám, že už nemůžu potkat nikoho s divnějším zaměstnáním, ale potkám ho. Když se pak třeba dostanu do situace, kdy se mi moc nedaří, tak vím, že je tady hrozně moc jiných věcí, které můžu dělat, protože to jsou všechno věci, na které nemusíte mít vysokou školu, ale spíš se je naučíte tím, že je děláte, nebo z nějakých zdrojů a od dalších lidí.
3. Dávejte své práci nějakou přidanou hodnotu
Díky tomu, že jsem na cestách potkával a stále potkávám spoustu lidí ze všech možných příbuzných oborů, tak mám celkem velký přehled o tom, co všechno se dá dělat jinak, co se dá dělat líp, kde k tomu zjistit víc, případně kde najít lidi, kteří to můžou udělat. Takhle jsem schopný svým klientům i do svých projektů přinášet hodně velkou přidanou hodnotu. Nejen tím širokým přehledem, ale i kontakty, které jsem získal.
4. Sledujte příjmy a výdaje
Na cestách člověk musí počítat s nečekanými výdaji. Teď mi například kvůli koronaviru některé projekty padly úplně. Je logické, že momentálně lidé neřeší, jak dlouhodobě cestovat po Asii nebo Jižní Americe, na čemž stála Travel Bible. Najednou jsem si uvědomil, že moje příjmy jsou výrazně nižší, než jsem si plánoval, a naučilo mě to se koukat, za co utrácím. Zjistil jsem, že je to spousta blbostí. Kolik jenom platím v některých aplikacích, které jsem si kdysi zaplatil. Každý měsíc mi to sebere deset dolarů, a přitom je vůbec nepoužívám.
5. Někdy je dobré dát si pauzu od aktuálního dění
Občas je lepší spíše nesledovat aktuální dění a držet si odstup od věcí, které vás můžou emočně rozhodit. Když cestujete, tak to mohou být i dva velcí švábi uprostřed noci nebo když vás šoupnou do podkroví bez okna, kde to rozhodně nevypadá jako na tom obrázku z Bookingu. Proto je dobré si držet nějakou emoční stabilitu a nerozhazovat se ještě tím, co se kde ve světe pokazilo, a mít sám za sebe nastavený proces, jak se uklidnit. Nekoukat na Facebook, kde na vás vyskakují další a další nepříjemné věci, ale jít se třeba projít nebo si zacvičit.
6. Najít ten správný čas dělat důležitá rozhodnutí
Je potřeba, a to obzvlášť na cestách, umět odhadnout, kdy je dobré dělat důležitá rozhodnutí. Nepouštět se do ničeho, když je člověk naštvaný, ale snažit se nejprve dostat do normálu a potom se na to podívat s nadhledem.
7. Neslibovat hrozivé deadliny
Při práci na cestách se může stát, že nebudeš moct 3-4 dny pracovat, protože nebude fungovat internet, ztratíte se v horách nebo se zpozdí let, vrátíte se úplně zničení a nemůžete pár dní fungovat v pracovním procesu. V tu chvíli je dobré si držet rezervu a neslibovat nějaké hrozivé deadliny. To je věc, kterou se snažím držet v životě obecně, nejenom na cestách. Ať už jde o placení nájmu, nebo abych měl čas udělat všechno, co všem slíbím nebo si sám vymyslím a chci stihnout ve svých projektech.
8. Při home officu si zaveďte pravidelnou rutinu
Na cestách je ještě snazší sklouznout k tomu, že pracujete, kdy se vám to líbí, což se vám v cizí zemi nelíbí nikdy, protože chcete objevovat svět a ne sedět u počítače. Každý, kdo pracuje z domu, ví, že si musí nastavit naprosto pravidelný pracovní režim. Říct si, že každý pracovní den budu od desíti do čtyř pracovat, a vědět, že tenhle čas je na to vyhrazený a je potřeba se toho striktně držet. Pokud mě někdo bude zvát, ať jedeme na tříhodinový nepracovní oběd, tak já prostě řeknu: "Hele, sorry, ale mám tady naplánovanou práci, kterou potřebuji dodělat, a vím, že večer bych ji nedodělal, protože oběd by se natáhnul do večeře a pak by se nakonec skončilo v baru." Po delší době pak už člověk jede v zaběhlém režimu a nepřemýšlí nad tím, jestli tomu člověku říct ano, nebo ne.
9. Nemarni život prací, kterou nemáš rád
Rozhodně byste neměli dělat práci, která vás nenaplňuje a máte pocit, že vám akorát vysává energii. Když chodíte každý den do kanceláře, tak víte, že tam musíte přijít a někomu nahlásit, že tam jste, a tohohle stereotypu je spousta lidí schopna se držet roky. Ale na cestách to nejde. Myslím si, že každý má šanci změnit svoje životní směřování. Tím nemyslím, že bych každý den měl vyskočit radostí z postele a běžet do práce a nic jiného nedělat, jak strašně moc ji miluji, ale je důležité se zamyslet nad tím, co můžete světu přinést, co chcete, co nechcete, v čem jste dobří, abyste si za tím potom mohli jít a nedělat něco jenom proto, že už to děláte deset let a byla by škoda zahodit zkušenosti, které už v tom oboru máte. Já si myslím, že by byla škoda zahodit svůj život.
10. Cesta za tebe nevyřeší životní problémy
Mám pocit, že spousta lidí jezdí pracovat na cesty a myslí si, že jim cesta vyřeší jejich problémy v životě, ale to se asi nikdy nestane. Cesta jim dá nadhled a osobní zrcadlo. To, které člověk doma přehlíží a které se při jakékoliv výraznější změně prostředí ukazuje, čehož, myslím, je dobré využívat. Člověk k tomu nemusí cestovat, ale stačí si dát měsíc volno a pracovat na úplně jiném projektu s jinými lidmi a třeba na druhém konci republiky, aby měl pocit, že je v neznámém prostředí, a využít to k tomu, aby si sám srovnal priority a viděl tu změnu. Lidi totiž mají rádi, když je každý den nalajnovaný a vědí, co se bude dít.
11. Objevujte svět
Dostal jsem se teď do takové fáze, že lidem nechci radit. Nemám co radit, protože neznám jejich životní situaci, co zažili v dětství a co si s sebou nesou. Snažím se lidem ukázat, že je nejlepší si věci vyzkoušet a objevovat svět, protože při tom člověk zjistí hodně. Je potřeba dělat i věci, které na první pohled možná vůbec nedávají smysl. Třeba hrát na klavír pro někoho moc nedává smysl, ale přitom to člověka naučí spoustu věcí - trpělivost i schopnost na sobě makat. Čím víc toho v životě potkáme, čím víc se toho naučíme nebo vyzkoušíme, tím líp se pak rozhodneme v jakékoliv životní situaci, ať už co budeme dělat za práci, jakého si vybereme partnera, nebo v jaké zemi budeme bydlet. Každý si tu zkušenost musí nasbírat sám a neposlouchat rady cizích lidí. Protože to za nás nemůže rozhodnout někdo jiný.