Československo

Foto: Byli jsme v jediné české továrně na výrobu modelů autíček. A víme, jakou novinku letos chystá

Firma Abrex vyrábí modely autíček už devatenáct let, začínala s Octavií Tour a za tu dobu prodala po celém světě miliony modelů převážně československé a české výroby. Ač dříve produkce probíhala v Číně, postupně se teď přesouvá zpátky do Česka. Byli jsme se podívat v továrně a také si dopodrobna prohlédli nový, opět kompletně v Česku vyrobený model, který se dostane do prodeje před letošními Vánocemi.

Jedno z nejkrásnějších měst proletělo komínem. Demolici Mostu schválili před 60 lety

Na sklonku března 1964 vláda rozhodla kvůli postupující těžbě uhlí o likvidaci města Most, jednoho z nejcennějších a nejkrásnějších v zemi. Bourání začalo v roce 1967, poslední domy padly o dvacet let později. Krásu původního města i budování toho nového shrnuje fotogalerie připravená v roce 2017.

Pavel Kosatík, Karel Jerie – Jak Dubček v Moskvě kapituloval

Zlo musí být zobrazeno jako zlé, nelze se mu vysmívat, říká k výstavě Češi Pavel Kosatík

Televizní seriál České století a posléze devítidílná komiksová série Češi vrátily do veřejné debaty téma klíčových okamžiků národní historie 20. století. Rozsáhlý projekt spojuje osobnost a scénáře spisovatele a historika Pavla Kosatíka. Ojedinělost tohoto počinu chce podtrhnout i závěrečná výstava výtvarníků této nejrozsáhlejší politické komiksové série v našich dějinách. České století v komiksu začne vernisáží v pražské Galerii Lucerna 29. března a potrvá do 18. dubna.

Foto: Warhol by byl překvapen, že Čechům nerozumí. Pražská výstava je unikátní, říká umělcův synovec

Slavný pop-artový malíř a grafik Andy Warhol má kořeny ve vesnici na východním Slovensku. Právě tady a v americkém Pittsburghu sbíral Michal Cihlář s Rudo Prekopem 22 let fotografie, kresby a další materiály spojené s životem umělce. Nyní jsou k vidění na výstavě "Andy Warhol - I'm OK" v prostorách pražské galerie GOAP. V úterý se na ni přijel podívat malířův synovec James Warhola, který se také živil ilustrací.

Charta 77

Charta 77 byla občanská iniciativa, která představovala nejvýznamnější akci odporu vůči komunistickému režimu v normalizačním Československu. Hlavním důvodem jejího vzniku byla kritika tehdejší státní moci za nedodržování lidských a občanských práv obsažených v Závěrečném aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v Helsinkách, ke kterým se ČSSR zavázalo jejím podpisem.

Jako v roce 1989, jen naruby. Demokracie může zkolabovat zničehonic, jako tehdy komunismus

Česko zatím stojí stranou změn, podobně jako po větší část roku 1989. Tehdy to byl pro ty, kdo to vnímali, zdroj zklamání a obav, dnes je to naše velké štěstí.

Demonstrace proti Putinovi v Moskvě, březen 2014

Donbas ani Krym do toho nepleťte. Někteří odpůrci invaze do ČSSR v srpnu 1968 dnes podporují Kreml

Někteří ruští odpůrci invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 dodnes mluví o masivní vlně sovětské propagandy, která se je tehdy snažila ovlivnit. Mluvila o kontrarevoluci v Praze i o naivních Češích a Slovácích, podléhajících propagandě Západu. K současné politice Kremlu na Ukrajině, která některými prvky propagandy události v ČSSR silně připomíná, jsou ale tito lidé daleko smířlivější. "Náš prezident pozvedl prestiž Ruska na novou úroveň. V devadesátých letech minulého století bylo Rusko velmi špatně vnímáno," říká dnes bývalý výsadkář Boris Šmeljov, který se v roce 1968 účastnil invaze do Československa. A později se za ni veřejně omluvil.

Vojenská přehlídka v Moskvě k výročí druhé světové války 9.5. 2016

Rusko si vychovává vlastence. Dozvědí se, jaké jsou mýty o SSSR a jak chtějí USA vytvořit chaos

Před rokem obnovená organizace Znanije utratila 35 milionů rublů na tvorbu přednášek, které mají podporovat vlastenectví. Pojednávají například o tom, jak se Američané snaží pokořit Rusko. Zatímco v dobách Sovětského svazu se tento "vuml" soustřeďoval na přednášky pro pracující, dnes je cílovou skupinou mládež. Vlastenectví je v Rusku na vzestupu. Podle sociologů nejvíce Rusů za posledních deset let cítí hrdost na svou zemi.

Americká CIA otevřela svou historii. Dala na internet miliony dokumentů, týkají se i Československa

Americká zpravodajská služba CIA zpřístupnila bezmála 13 milionů stran tajných dokumentů. K těm se lidé dosud mohli dostat jen z počítačů v národním archivu v americkém Marylandu. V online knihovně najdou dokumenty o válkách ve Vietnamu nebo Koreji, ale také materiály o údajných spatřeních UFO. Navíc stránka obsahuje i mnoho odkazů na Československo, například zpráva z roku 1947 informuje o stavu tankového arzenálu v zemi.

Nejakčnější scéna v dějinách Charty. Honičku StB s Havlem a Landovským připomene dočasný pomníček

Dočasný pomníček v pražské Gymnazijní ulici připomene automobilovou honičku Václava Havla a Pavla Landovského se Státní bezpečností, když 6. ledna 1977 ujížděli s prohlášením Charty 77 a seznamem podpisů k poštovním schránkám. Odhalen bude 5. ledna, v předvečer 40. výročí akce, v místě, kde byli tehdy zakladatelé Charty 77 zatčeni. Podobu uměleckého objektu navrhují vysokoškolští studenti. Jeho základní ideou je, aby si kolemjdoucí mohli v pomníčku výtisk Charty 77 volně vyzvednout a její znění si tímto interaktivním způsobem připomenout.

Fidel podpořil v roce 1968 sovětskou okupaci, později Česko nazval americkým pohůnkem

V roce 1968 se Fidel Castro plně postavil na stranu okupnatů, kritizoval Alexandera Dubčeka.

Emigroval z Československa, teď vytváří hororovou hru, ve které se prchá ve Škodě 120

Český animátor Ondřej Švadlena, známý především jako autor krátkých filmů, vytváří nezávislou hru, ve které hlavní hrdina prchá ve Škodě 120 noční krajinou před zloduchy. Ačkoliv nemá dílo ještě ani název, už stihlo zaujmout hráče i herní servery z celého světa. Titul nabídne prvky závodního simulátoru, únikové hry a boje o přežití. Autor se snaží svými díly reagovat na témata, která ho osobně zajímají. Kromě vlastního úniku z Československa se ve hře objeví třeba migrace. "Svět, do kterého jsem hru zasadil, postupně hnije a nedá se v něm žít. Magnetem pro lidi se tak stává utopické město, kam se snaží všichni dostat, ale nemohou,” popsal Švadlena.

Zapomenutí hrdinové. Čeští legionáři před 100 lety prošli jednou z nejhorších epizod světové války

Zapomenutými hrdiny jsou Češi v srbských legiích. Sto let v těchto dnech uplynulo od jejich prvního bojového nasazení u měst Dobrudža, Kokardža či Amzač. Přestože byli jedni z prvních vojáků bojujících za vznik samostatného Československa, ví o nich dnes jen málokdo. O důvod víc, proč si je u příležitosti celosvětového Dne válečných veteránů připomenout. Ten připadá na 11. listopadu, jelikož přesně před 98 lety, v roce 1918, skončila první světová válka.

Byl to hrdina, na nějž Češi zapomněli. Jako tankista prošel peklem, říká o Opočenském historik

Bedřich Opočenský, jenž v sobotu ráno zemřel, patřil k vojákům, kteří toho pro osvobození Československa mnoho vykonali, ale o to méně o svém hrdinství hovořili. Takto na plukovníka Opočenského vzpomíná expert na druhou světovou válku Martin Vaňourek.

Pokud byl Peroutka fascinován Hitlerem, pak to samé platí i o Čapkovi, říká autor jeho životopisu

"Ferdinand Peroutka psal o Hitlerovi bezpočtukrát – od jeho příchodu k moci v roce 1933. Soudci nic nebránilo doložit svou tezi o fascinaci Peroutky Hitlerem seriózním vývojovým rozborem těch textů. Mohl srovnat a ukázat, jak se tyto Peroutkovy texty tónem liší například od textů, které psal o Hitlerovi v téže době Karel Čapek. A pokud se tím tónem neliší, o čemž jsem přesvědčen, znamená to, že třeba ten Karel Čapek byl Hitlerem fascinovaný rovněž," říká v rozhovoru s Aktuálně.cz spisovatel, literární historik a Peroutkův životopisec Pavel Kosatík. Reaguje tak na výrok prezidenta Zemana, že Peroutka je autorem článku "Hitler je gentleman", a následnou žalobu Peroutkovy vnučky Kaslové.

Merkelová se jako vědkyně na stáži v Praze učila vařit knedlíky, domluvila se i česky

Když bylo Angele Merkelové kolem třiceti let, dodělávala si doktorát na pražském Ústavu organické chemie a biochemie. Během půlročního pobytu v Česku a následného občasného dojíždění do Prahy se spřátelila s několika českými vědci, s nimiž se dosud vídá. Váží si například bývalého šéfa Akademie věd Rudolfa Zahradníka, který ji do ústavu přijímal, přátelí se i se svým bývalým školitelem Zdeňkem Havlasem. Oba doufají, že se se svou bývalou kolegyní během její čtvrteční krátké návštěvy Prahy alespoň na chvíli setkají. V rozhovoru to popisuje Zdeněk Havlas, kvantový chemik a bývalý šéf dnes nejbohatšího českého vědeckého pracoviště těžícího z odkazu profesora Antonína Holého.

Odhalení busty Františka Josefa I. v Pohledi

První pomník po sto letech. Bustu Františka Josefa odhalil Spolek pro obnovu českého království

Rakousko-uherský císař František Josef I. má od soboty pomník v Pohledi na Havlíčkobrodsku. Jeho odhalení doprovázely projevy a v češtině zazpívaná císařská hymna. V závěru zazněly tři salvy ze zbraní vojáků v dobových uniformách. Malá ves poblíž Světlé nad Sázavou tak připomněla letošní 100. výročí úmrtí tohoto nejdéle vládnoucího rakouského císaře. Přihlíželo kolem 200 lidí.

Co vědí lidé ve světě o srpnu 1968? Přirovnávají ho k Mexiku a pletou si Československo s Maďarskem

Historici z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) chtějí přispět projektem Socialism Realised k větším znalostem evropských studentů o událostech v Československu, včetně srpna 1968. Například Dubčeka zná málokdo, ale nejde o to, znát jména, říká historička Karina Hoření.

Nový web má přiblížit cizincům žijícím v Česku, jak to tu vypadalo za vlády komunistů

Ústav pro studium totalitních režimů spustil nový webový portál Socialism Realised, který má cizincům žijícím v Česku přiblížit život v Československu v období invaze sovětských vojsk. Na stránkách návštěvníci objeví zatím 38 různých příspěvků. Jsou to dobové dokumenty, dopisy, fotografie, videa či audia. Zaměřují se především na osobní příběhy lidí a jejich vzpomínky. Podle Českého statistického úřadu žilo loni v Česku 465 tisíc cizinců, z toho 260 tisíc s trvalým pobytem.

Praha neví, jakým městem chce být. Stavba nemůže trvat devět let, míní odborník na územní plánování

Odborník na rozvoj města Nigel Atkins se domnívá, že Praha zůstává pozadu za západní Evropou v otázce územního rozvoje. "Mám pocit, že Praha vlastně tápe a nemá jasný plán, jakým městem by chtěla být," myslí si Atkins. Praze podle Atkinse brání v rozvoji především nestabilní legislativní prostředí, časté změny ve vedení města a do určité míry podle něj také špatná pověst developerů. "Nyní je celý proces plánování až po realizaci staveb příliš nepružný a restriktivní," říká Atkins. Doba realizace staveb v Praze je příliš dlouhá, měla by se zkrátit.