"Missy je my všichni. Missy je všechno, co Konfederace nebyla," píše se v odůvodnění petice za to, aby památník konfederačním vojákům padlým během občanské války ve virginském Portsmouthu nahradila socha raperky Missy Elliott. Autor zatím nasbíral více než 27 tisíc podpisů a rád by je předal starostovi. Iniciativa z Portsmouthu navazuje na snímání konfederačních památníků v Baltimoru či Texasu.
Svéráznou formu protestu zvolila mladá Ruska z Novosibirska. Kvůli korupci, cenzuře a dalším problémům současného Ruska se v úterý v zakrvavených šatech přikovala k soše Lenina v centru tohoto sibiřského města. V rukou držela ruskou vlajku a plakát s nápisem "Umírám". "Chci upozornit na umírající Rusko. A probudit Rusy, aby s tím něco dělali," prohlásila mladá dívka. Její protest ukončila policie. Přivolala záchranáře, kteří dívku od památníku odřízli. Hrozí jí trest za nepovolený mítink.
Zorjan Popaďjuk z Ukrajiny sledoval v šedesátých letech minulého století s přáteli pozorně tzv. pražské jaro v Československu. Když do Prahy dorazila 21.srpna 1968 vojska Varšavské smlouvy, vyrobil Popaďjuk doma první letáky kritizující invazi. A v následujících letech to zopakoval. Sovětský režim zareagoval nemilosrdně. V roce 1973 dostal mladý Ukrajinec sedm let vězení a pět let vyhnanství. Sotva si trest odseděl, dostal dalších patnáct let. Na svobodu se dostal až v roce 1987 díky Gorbačovově perestrojce. Do Prahy teď přijel na pozvání Ústavu pro studium totalitních režimů.
"Ještě jsme neskončili. Nevzdáme se," prohlásil v neděli keňský opoziční lídr Raila Odinga, který nesouhlasí s výsledkem místních prezidentských voleb, které vyhrála současná hlava státu Uhuru Kenyatta. Velké nepokoje, které v Keni minulý týden po volbách propukly, podle Kenyattova protikandidáta Odingy jen tak neutichnou. Situace se sice oproti minulým dnům zklidnila, protesty si ale podle zahraničních agentur vyžádaly už nejméně 24 obětí. Odinga i jeho příznivci označili volby za zmanipulované a odmítají uznat porážku.
Severní Korea uspořádala v hlavním městě Pchjongjangu masivní shromáždění, kterým vyjádřila protest proti sankcím Organizace spojených národů. OSN tak reagovala na jaderný program severokorejského režimu. Jen v červenci testovala KLDR dvě balistické střely. Záběry ukazují tisíce pochodujících lidí na náměstí Kim Ir-sena, kteří zpívají a hlásají slogany podporující vládu. Rezoluce OSN uvaluje sankce na vývoz uhlí, železa, železné rudy, olova, ryb a mořských plodů. Výnosy přinášejí režimu v přepočtu zhruba 22 miliard korun ročně, což je přibližně třetina celkových příjmů z vývozu.
Jeden z kritiků ruského prezidenta Vladimira Putina opustil vězení. Opoziční politik Sergej Udalcov tam strávil 4,5 roku za organizování demonstrací v Moskvě v roce 2012. Tehdy se podílel na masových protestech proti znovuzvolení Putina prezidentem. Podle soudu byl prý zaplacen gruzínským politikem Givim Targamadzem.
Několik set žen v sobotu v Ankaře demonstrovalo za právo nosit na sobě, co chtějí. Reagovaly tak na několik útoků na ženy z posledních týdnů za jejich údajně nevhodné oblečení. Pochod prošel tureckým hlavním městem pod dohledem tureckých bezpečnostních složek, uvedla agentura AFP. "Jsme tady pro naši budoucnost, pro naše děti. Od teď nás budete vídat v ulicích stále víc," řekla jedna z demonstrantek. Ženy všech generací, některé se zahalenými vlasy, jiné v tílku, nesly hesla "Nepleťte se mi do mého oblečení". Podobný protest se konal minulý týden v Istanbulu a Izmiru. Jeho podnětem byl incident v istanbulském parku, z něhož ochranka vypověděla ženu kvůli tomu, že je "nevhodně oblečená".
Nedělní volby do nového Ústavodárného shromáždění ve Venezuele provázely další násilnosti. Opozice hlasování bojkotuje jako snahu prezidenta Nicoláse Madura o nedemokratické upevnění režimu. Při protestech a útocích zemřeli podle úřadů a opozice vpředvečer hlasování čtyři lidé včetně jednoho z kandidátů. Násilí nezmizelo ani v den voleb.
Venezuelský ministr vnitra Néstor Reverol vyhlásil zákaz jakýchkoli demonstrací. V pátek do ulic Caracasu vyšla jenom hrtska lidí, v minulých měsících to přitom byly statisíce. Maduro v ulicích metropole rozmístil vojáky a policisty, aby odstranili barikády a chránili nedělní hlasování. Vznik Ústavodárného shromáždění má podle režimu ukončit mocenský boj v opozicí kontrolovaném Národním shromáždění, jemuž Maduro dává za vinu neustále se zhoršující venezuelskou politickou, ekonomickou a sociální krizi.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro svolal na neděli volby do ústavodárného shromáždění, které by mělo vypracovat novou ústavu. Ta mu pomůže upevnit moc v zemi. Opozice ale hlasování bojkotuje a už několik měsíců svolává demonstrace. Velké protesty se dají očekávat i po zákazu demonstrací, který vyhlásila venezuelská vláda skrze ministra vnitra Néstora Reverola. Maduro podle opozice postupně zavádí diktaturu. Shromáždění může hned po hlasování nahradit venezuelský parlament, který od podzimu 2015 ovládá demokraticky zvolená opozice.
Španělský premiér Mariano Rajoy vypovídal ve středu před soudem kvůli korupční kauze ve španělské Lidové straně (PP). On sám z ničeho obviněný není. Soud ho přizval pouze jako svědka, protože v době aféry byl zástupcem generálního tajemníka strany. Rajoy však u soudu uvedl, že nevěděl nic o korupci ani o dvojím účetnictví v PP. K tomu se ale kriticky vyjádřila španělská opozice. Předseda největší opoziční strany Pedro Sánchez premiéra vyzval, aby odstoupil. Soudní slyšení provázely protesty desítek demonstrantů.
Ve Venezuele ve středu začala dvoudenní generální stávka na protest proti nadcházejícím volbám do nového Ústavodárného shromáždění, které opozice i řada zahraničních politiků považuje za nedemokratické. Podle venezuelského vrchního státního zástupce o život ve středu přišel jeden člověk. Lidé už nad ránem začali stavět barikády, jimiž blokují hlavní silnice, informovala zahraniční média. Volby se mají konat v neděli. Opozice vyzvala ke generální stávce v celé zemi, zatím ale není jasné, jaká část obyvatel této třicetimilionové země se ke stávce připojí.
Polskem už měsíce otřásá ostrý politický spor o kontroverzní reformu soudnictví a Ústavního soudu a některé další kroky nové pravicové vlády. Provázejí ho demonstrace, ostré osobní střety politiků i nenávistné nadávky, které nemají podle polského sociologa Michala Luczewského daleko k fyzickému násilí. "To nebezpečí opravdu existuje a musíme udělat vše pro to, abychom to zastavili," říká konzervativní sociolog v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Dodává ale, že vnitřní rozdělení polské společnosti se v poslední době bohužel stále více prohlubuje. Navzdory pokusu prezidenta Andrzeje Dudy situaci uklidnit.
Jednadvacetiletá Saykal Jumalievová studuje v hlavním kyrgyzském městě Biškeku. Její rodina na ni tlačí, aby se vrátila na vesnici a vdala se. Jumalievová se rozhodla natočit video, ve kterém protestuje proti sňatkům mladých lidí. Tancuje v něm v oděvu, který běžně nosí lidé na kyrgyzských vesnicích na písničku Stayin' Alive. Domluvené sňatky jsou v Kyrgyzstánu stále běžné. Jedna z deseti dívek se vdává ve věku do 18 let. Tanečnice chce, aby se mladí lidé mohli rozhodovat sami.
Desítky vyznavačů čínské meditační praxe Falun Gong se sešly před čínskou ambasádou v Praze, aby připomněli 18. výročí pronásledování této duchovní skupiny čínskou vládou. Před ambasádou vytvořily živý obraz mučení a vystavily osmnáct pand, které jsou součástí projektu "Komunismus s pandí tváří" Barbory Bálkové.
13. července zemřel v čínkém komunistickém vězení nositel Nobelovy ceny míru Liou Siao-poa. Na jeho památku svolaly dvě mladé ženy před čínskou ambasádu shromáždění.
Zatykače podle turecké agentury Anadolu souvisejí s vyšetřováním hnutí duchovního Fethullaha Gülena, žijícího v USA, kterého Turecko označilo za strůjce loňského červencového pokusu o státní převrat.
Desetitisíce lidí se shromáždily v asijské části Istanbulu na protest proti politice tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Masová demonstrace byla podle agentury AFP vyvrcholením 25denního protestního pochodu lídra nejsilnější opoziční Republikánské lidové strany Kemala Kiliçdaroglua (CHP). Ten se spolu se svými příznivci pěšky vydal z Ankary do Istanbulu, aby protestoval proti zatčení jednoho ze svých poslanců. "Ať si nikdo nemyslí, že tento pochod byl poslední. Je to jen první krok," zvolal Kiliçdaroglu ke shromážděným příznivcům, kteří mu odpovídali skandováním hesla "spravedlnost". Podle AFP jde o nejmasovější protest od roku 2013.
Summit členů největších světových ekonomik G20 v Hamburku skončil. Jednání světových lídrů se neslo ve stínu masivních protestů v ulicích, při kterých bylo zraněno přes 200 policistů a zatčeny desítky demonstrantů. V závěrečném prohlášení se země shodly na otevřeném obchodu. Devatenáct z nich potvrdilo i cíle klimatické dohody, USA měly jako jediné výjimku.
Na jedné straně hořící auta a zranění policisté, na straně druhé diplomatická setkání významných světových politiků. Takový je páteční obraz severoněmeckého města Hamburk. Levicoví radikálové, kteří pořádají demonstraci s názvem "Vítejte v pekle", tu brojí proti summitu předních světových ekonomik G20. Političtí lídři se sjeli k jednání dopoledne. Na summitu, který bude trvat do sobotního odpoledne, chtějí státníci probrat zejména otázky volného obchodu a ochrany klimatu.
