železnice

Drážní inspekce přijde o pětinu lidí. Ochromí nás, mstí se za neústupnost, zlobí se vyšetřovatelé

Přestože nehod na železnici neubývá, rozhodlo se ministerstvo dopravy snížit počet zaměstnanců Drážní inspekce, která tyto incidenty vyšetřuje, o deset. Zatímco v roce 2003 jich měla inspekce 64, nyní to bude už jen 39. Ministerstvo zdůvodňuje zrušení pracovních míst v inspekci vznikem nového Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře. Podle inspektorů, odborů i některých nezávislých expertů je ale propouštění vyšetřovatelů, kteří dlouhodobě upozorňovali především na problémy české železnice, chybou.

Když není místo pro železnici, musí vlak projíždět obytným domem. I tak se bydlí v Číně

Čínští projektanti se s nedostatkem místa vyrovnali zajímavým způsobem. Vlakovou zastávku umístili do devátého patra 19podlažního bytového domu. S ojedinělým řešením jsou spokojeni jak zástupci tamního dopravního podniku, tak i obyvatelé domu. Hluk, který vydává projíždějící vlaková souprava, prý není větší než zvuk, který vydává myčka nádobí.

Kvůli víkendové změně času se v noci zpozdí 15 vlaků

Kvůli změně zimního času na letní se v noci ze soboty 25. března na neděli 26. března o hodinu opozdí 15 dálkových vlaků. Vyplývá to z dnešních informací Českých drah a společnosti RegioJet. Regionální dopravy se posouvání ručiček o hodinu dopředu nedotkne. Změna času se na české železnici projeví u 11 spojů Českých drah, dvojici spojů RegioJetu a u dvou spojů ruské RŽD z Prahy do Moskvy a z francouzské Nice do Moskvy, který jede přes Břeclav a Bohumín. Cestující Českých drah by podle mluvčího Petra Pošty měli počítat s tím, že vlaky pojedou oproti obvyklým jízdním řádům až o hodinu později.

U Berouna začala modernizace další části koridoru, zrychlí cestu vlakem mezi Prahou a Plzní

Necelých šest kilometrů dlouhá železniční trať mezi Berounem a Královým Dvorem je ode dneška v rekonstrukci. Vlaky zde v budoucnu mají jezdit rychlostí až 160 kilometrů v hodině, což by mělo zkrátit cestu z Prahy do Plzně.

Rychlá železnice? Teď je Česko rychlejší objet, poslední nová trať je z roku 1953, tvrdí expert

Rychlá železnice? Teď je Česko rychlejší objet, poslední nová trať je z roku 1953, tvrdí expert

Doteď se vymýšlely důvody, proč vysokorychlostní tratě nemít, svět nás dávno předběhl, z Brna do Prahy by se mělo jezdit za hodinu, tvrdí Petr Šlegr z Centra pro efektivní dopravu. Dodává, že bez vysokorychlostních tratí bude v Česku jezdit méně mezinárodních spojení, naše vlaky se budou muset víc dotovat, budou růst dopravní problémy na dálnicích a zácpy ve městech. Ideální by prý bylo rekonstruovat stávající tratě a stavět nové.

Jak by mohla vypadat vysokorychlostní trať z Prahy do Drážďan

Poslanci chtějí urychlit stavbu tratí za víc než 500 miliard korun. Vlaky mají jezdit přes 300 km/h

Podle poslanců by vláda měla výstavbu nových železničních tratí plánovat pro rychlost minimálně 300 km/h a s jejich výstavbou začít co nejdříve. Současný termín zahájení stavby v roce 2035 je podle poslanců nepřijatelný. Podle nich je možné s výstavbou začít už o deset let dříve a v roce 2035 ji dokončit. Podle ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO) si výstavba zhruba tisícovky kilometrů nových vysokorychlostních tratí vyžádá více než 500 miliard korun.

Nejen levnější internet, ale i přesnější železnice. Polské vlaky se zpožďují méně než České dráhy

Nejen v nabídce mobilních dat mají polští spotřebitelé nad těmi českými navrch. České dráhy se pochlubily snížením počtu zpozděných vlaků a lichotivým srovnáním s Německem, kde jsou vlaky jen o pár procent přesnější. Nezmiňují ale výsledky dalších středoevropských zemí včetně Polska. I to má ve srovnání s českým dopravcem navrch spolu s Rakouskem a Švýcarskem, které se drží na špici. Slovensko statistiky zpoždění nevede.

Policisté obvinili za pád dvouleté dívky z vlaku průvodčí a vlakvedoucí. Hrozí jim šestileté vězení

Policisté obvinili průvodčí a vlakvedoucí za loňský tragický pád dvouleté dívky z jedoucího vlaku na Olomoucku. Obě ženy čelí obvinění z usmrcení z nedbalosti. Podle policie měly porušit svou povinnost, když se nepřesvědčily, jestli jsou všechny dveře zavřené. Dveřmi, které se za jízdy prudce otevřely, dívka vypadla ve chvíli, kdy byly její matka a starší sestra na toaletě. Podíl matky na tragédii kriminalisté zcela vyloučili, dítě bylo prý po celou dobu v její bezprostřední blízkosti.

Téměř devět z deseti vlaků ČD jelo loni včas, oprav na železnici ubylo

Včas, což podle mezinárodního standardu znamená se zpožděním maximálně do pěti minut, jelo vloni 89,9 procenta všech vlaků. V meziročním srovnání jde o růst o 3,3 procentního bodu. Většina zpoždění vznikla kvůli výlukám, křižování vlaků nebo při čekání na projetí důležitějšího spoje.

Trať z Prahy do Kladna s odbočkou na letiště vyjde na 31 miliard. Původně to mělo být o 10 méně

Cena za modernizaci trati z pražského Masarykova nádraží do Kladna s odbočkou na Letiště Václava Havla vyjde na 31 miliard korun. Původně ministerstvo dopravy předpokládalo cenu zhruba o deset miliard nižší. Důvodem jsou vyšší ceny stavebních prací oproti době, kdy se zpracovávala studie proveditelnosti. Na čtvrteční veřejné prezentaci projektu to uvedl Bohuslav Stečínský ze Správy železniční dopravní cesty (SŽDC). Stavbu prodraží i varianta trasy vedené tunelem pod Střešovicemi. Ambicí správy železnic je zvýšit počet cestujících vlakem mezi Kladnem a Prahou ze současných 6000 na 24 tisíc. Dalších 20 tisíc cestujících by podle projektu mohlo cestovat na pražské letiště a z něj.

Cestu na nádraží usnadní nový podchod ze Žižkova. Okolí změní i nové kanceláře a byty

Lidé, kteří jdou z Vinohrad nebo Žižkova, musí celý areál nádraží obcházet. Někteří místo toho přebíhají přes koleje. Po letech odkladů se rodí projekt, který má přístup zjednodušit. Nejbližší okolí hlavního nádraží brzy změní i developerský projekt, pracovně nazývaný Churchill.

Rychlovlaky budou v Česku jezdit až 350 km za hodinu. Kam pojedou a za kolik

Česko má první konkrétní plán na vybudování vysokorychlostní železnice. Osmdesátistránkový dokument vypracovali experti ministerstva dopravy. Nejvíce rozpracované je spojení na trase Praha–Drážďany, jako termín zprovoznění dokument uvádí rok 2035. Atraktivně působí jízdní časy mezi jednotlivými stanicemi. Z Prahy do Brna by rychlovlak jel 60–75 minut, do Drážďan hodinu a do Ostravy kolem dvou hodin.

Vysokorychlostní trať Praha - Drážďany má šanci získat vyšší prioritu, řekl saský předseda vlády

Předseda saské zemské vlády Stanislaw Tillich na setkání s premiérem Sobotkou řekl, že usiluje o to, aby stavba vysokorychlostní železnice mezi Prahou a Drážďany získala v německém plánování vysokou prioritu. Stavba na českém území by mohla začít kolem roku 2035, předpokládá Sobotka. "Je to projekt evropského významu, protože nám umožní napojení na moře a tím i na světové trhy," řekl Tillich o vzniku vysokorychlostní železnice, která by z Drážďan měla pokračovat přes Berlín do Hamburku.

Vysokorychlostní železnice v nedohlednu. Sobotka slibuje, že přípravu tratí urychlí

Zrychlit přípravu vysokorychlostních tratí hodlá premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Prohlásil to po pondělním setkání s ředitelem Správy železniční a dopravní cesty (SŽDC) Pavlem Surým. Premiér chce, aby vznikla pracovní skupina ze zástupců ministerstev dopravy, životního prostředí a místního rozvoje, která by se zabývala jen vysokorychlostní železnicí. Zároveň by si přál změnu stavebního zákona tak, aby se proces urychlil.

Železnice vychází vstříc Škodě Auto. Zlepší tratě do Mladé Boleslavi a nejspíš i do Kvasin

Železničáři vychází vstříc největšímu českému exportérovi Škodě Auto. V následujících letech Správa železniční dopravní cesty opraví a elektrifikuje trať z Nymburka do Mladé Boleslavi, v plánu je i proměna tratě z Týniště nad Orlicí do Solnice a Kvasin, kde má Škodovka svůj druhý nejdůležitější závod. Továrny tak budou moci při svém zásobování i expedici vozů více využívat levnější a ekologičtější železnici. SŽDC má v plánu do roku 2023 opravit i další klíčové tratě, například Děčín – Kolín, Velký Osek – Hradec Králové – Choceň a Plzeň – Domažlice. Vlaky by na nich mohly jezdit rychlostí 140 kilometrů za hodinu.

RegioJet zavádí "nízkonákladovou třídu". Za slevu sebere palubní personál

Soukromý dopravce RegioJet zavede ve svých vlacích nejpozději v březnu nízkonákladovou třídu. Jízdenka bude o pětinu levnější oproti standardní ceně. Výměnou za nižší cenu se ale během jízdy nebude cestujícím věnovat palubní personál. V ceně nicméně zůstane balená voda, denní tisk nebo internetové připojení. "Reagujeme na rozšíření poptávky ze strany těch cestujících, kteří jednoznačně preferují nejvýhodnější cenu a nevyžadují během cesty standardní servis – spíše je pro ně nabídka občerstvení ze strany palubního personálu rušivá," říká Radim Jančura, majitel společnosti RegioJet. Kapacita třídy low-cost bude nad rámec stávající nabídky míst ve vlacích RegioJet.

Leo Express zvýšil počet cestujících o třetinu, letos chce na polské koleje

Největším projektem Leo Expressu v letošním roce je dlouhodobě plánovaný vstup na železniční trh v Polsku. Do roku 2018 pak plánuje na český trh přivézt první vozidla, která vyvíjí ve spolupráci s čínským výrobcem.

Vlakem jezdí čím dál více lidí, Českým drahám loni přibylo 1,8 milionu cestujících

Nejvíce cestujících přibylo Českým drahám v dálkových expresních linkách, příměstských spojích a mezistátních vlacích. Ze statistik současně vyplývá, že lidé jezdí vlakem na delší trasy než dříve. Výrazný nárůst hlásí také RegioJet.

Necháváte auto na nádraží? Půjčte ho, vydělá vám, láká Leo Express cestující

Leo Express sází na sdílenou ekonomiku, díky níž chce nabídnout dopravu od domu k domu. Nové projekty řídí automobilový závodník Jan Charouz. Nejpozději v létě chce firma spustit systém sdílení aut. Cena by měla být zhruba poloviční proti stejným autům u běžných autopůjčoven. Firma zkouší všechno. Nabízí koloběžky i půjčovnu jízdních kol.

Z Prahy do Brna hyperloopem? Futuristické sci-fi. Technologie není dokončená, nepočítá s Vysočinou

Spojení Prahy a Brna hyperloopem je nerealistické, problematické, a pokud by se tubus s kapslemi o rychlosti až 1200 km/h začal stavět, investice by si vyžádala desítky miliard korun. Na tom se shodují odborníci oslovení deníkem Aktuálně.cz. Memorandum o spolupráci s firmou Hyperloop Transportation Technologies (HTT) minulý čtvrtek podepsal primátor Brna Petr Vokřál. Podle expertů z Vysokého učení technického není technologie hyperloopu dostatečně probádaná a zástupci firmy nepočítají například s hornatým terénem Vysočiny nebo vlivem počasí na tubus. "Trubka budoucnosti" se navíc ekonomicky nevyplatí.