Ve svém domě či bytě bydlí 68 procent domácností z členských zemí OECD. Největší podíl mají na Slovensku a v Litvě, nejnižší v Rakousku, Německu a Švýcarsku. Nejvyšší přelidněnost – tedy nedostatek prostoru na jednoho člena chudé domácnosti – je podle statistiků v polských, mexických a maďarských bytech. Nejvíce domácností zatížených půjčkou – tedy typicky hypotékou – je na Islandu.
Šest let bydlela osmadvacetiletá Nikola Rácová na jedné z brněnských ubytoven, poslední roky s malými dětmi. Za dva pokoje a společnou kuchyň, koupelnu i záchod měsíčně platila 17 tisíc. V místnostech byly štěnice, teplá voda tekla jen brzo ráno nebo pozdě večer. Z ubytovny se dostala až díky programu Rapid Re-Housing, který padesáti sociálně slabým rodinám nabídl městský byt za nájem ve výši dávek na bydlení. "Z předražené ubytovny jsme chtěli dlouho pryč, zkoušeli jsme získat nájem snad v šedesáti nebo sedmdesáti bytech. Všude nás ale odmítli s odůvodněním, že jsme Romové nebo máme malé děti," říká Rácová. Její příběh přináší deník Aktuálně.cz v rámci seriálu o sociálním bydlení v Brně.
Od roku 2010 už se táhne spor o to, jestli úvěrová firma může záměrně připravit o byt dlužnici, o které dopředu věděla, že nebude schopna splácet. Podle Ústavního soudu není možné přihlížet nemravnému obchodu s chudobou. Obecné soudy si myslí opak a případ teď budou znovu řešit.
Brno loni v březnu schválilo ambiciózní plán, díky kterému padesátka rodin žijících na ubytovnách nebo v azylových domech získala městský byt. Výše nájmu se zde rovná příspěvkům na bydlení. Magistrát v unikátním projektu nazvaném Rapid Re-Housing sleduje, jestli si sociálně slabé rodiny zvládnou byty udržet. Brňané v bytové nouzi, kteří se "bytového experimentu" účastní, podle terénních pracovníků již dělají první pokroky. Příběh jedné rodiny, která bydlela šest let s dětmi na předražené ubytovně, v následujících dnech přinese deník Aktuálně.cz.
"Budeme se snažit se s nájemníky dohodnout takovým způsobem, aby pro ně byly podmínky odkupu přijatelné," říká podnikatel Pavol Krúpa, který od společnosti ČEZ získal více než 700 bytů v Praze. Zástupce nájemníků uvedl, že iniciativa Moje Písnice považuje celé výběrové řízení za nelegitimní.
Více než 700 bytů společnosti ČEZ v Písnici získá firma Kennial. Společnost, která podle obchodního rejstříku patří firmě Arca Capital Bohemia finančníka Pavola Krúpy, nabídla 1,305 miliardy korun. Soubor panelových domů s 36 vchody tvoří větší část sídliště, které je nedaleko budoucí stanice metra D Písnice. Domy byly postaveny v letech 1987 až 1990 a jsou po částečné rekonstrukci. Nájemníci s prodejem nesouhlasí a tvrdí, že měli slíbeno, že si budou moci byty odkoupit. To ČEZ odmítá. O nákupu bytů uvažovalo i hlavní město, nakonec ale nabídlo bezúročnou půjčku Praze-Libuši, pod kterou Písnice spadá.
Jak malý může být minimální prostor, na kterém se dá ještě bydlet? Architektům z ateliéru SAEM se podařilo vtěsnat byt do 17 metrů čtverečních. Dokázali tam dostat spací prostor, kuchyňskou linku, koupelnu i úložné prostory.
Izrael nechá postavit dalších 2500 domů pro osadníky na Západním břehu řeky Jordán. Část z nich bude podle izraelských médií v osadě, na kterou finančně přispěla rodina Trumpova zetě Jareda Kushnera. Předchozí americká vláda přitom výstavbu izraelských osad na palestinském území nepodporovala. Podle Palestinců osady znemožní vznik územně celistvého palestinského státu, který měl být podle původních dohod na Západním břehu a v Pásmu Gazy.
Investiční skupina Penta koupila areál bývalého nuselského pivovaru v Praze. Na místě hodlá postavit novou čtvrť za dvě miliardy. Počítá tu až s 450 byty. Historickou budovu zachová. Podívejte se, jak místo vypadá dnes.
Velký zájem po nových bytech způsobil, že se realitním kancelářím za poslední rok výrazně ztenčila nabídka nemovitostí. Největší nouze je v současnosti o garsonky v Praze a Brně. Díky tenčící se nabídce mohou makléři zvyšovat ceny. Častěji nemovitosti prodávají pomocí aukcí.
Strategický plán hlavního města doporučuje využívat takzvaná transformační území. Tedy brownfieldy, bývalá železniční nádraží či místa ponechaná ladem. Koncentrování výstavby v širším centru metropole Praze ušetří peníze. Nebude muset investovat tolik do výstavby nové infrastruktury.
Prodejní ceny bytů v Praze a krajských městech v letošním třetím čtvrtletí vzrostly mezičtvrtletně o 2,7 procenta na 46 200 korun za metr čtvereční. Od začátku roku 2015 se zvýšily o 21 procent. Byty v panelových domech vyjdou stále levněji než ve starších cihlových domech i novostavbách, ale jejich ceny rostou rychleji.
Stovkám klientů, kteří si zarezervovali byt u developerské společnosti Ekospol, končí dočasné smlouvy garantující, že na ně byt počká za nezměněnou cenu. Firma nabízela byty, na které ještě neměla potřebná povolení, a kvůli úředním průtahům je nestihne včas postavit. Tržní ceny mezitím výrazně stouply. Proto teď odmítá rezervace prodloužit – lidé si stále mohou byt koupit, ale za vyšší cenu.
Levné hypotéky motivují Čechy k pořízení vlastního bydlení. Ne vždy se však vyplatí. V Praze a na Vysočině je sice výhodnější pořídit si vlastní byt, v Ústí je naproti tomu lepší platit nájemné. Cena nájemného bydlení od loňského roku roste. Rostoucí množství investičních bytů může ceny opět snížit.
Poptávka na řadě míst totiž převyšuje nabídku. Podíl na tom mají zejména nízké hypotéky, které jsou dostupné více lidem, a mnozí berou koupi bytu jako investici. Nejžádanější jsou mezi kupci středně velké byty, celorepubliková průměrná cena bytu 2+kk je kolem 1,3 milionu. Ve velkých měst je vyšší. Tradičně nejdražší byty jsou v Praze, následuje Brno a Hradec Králové.
Růst cen bytů byl nejrychlejší za poslední rok. Nejvýraznější je v Jihomoravském, Jihočeském a Středočeském kraji spolu s Prahou.
Rekordní zájem o nemovitosti může skončit kvůli změně v dani z nabytí a kvůli omezení dostupnosti hypoték. Odborníci očekávají v brzké době stagnaci či dokonce pokles cen bytů a domů. Zásadní vliv na další vývoj cen mohou mít investiční byty. Hrozí, že je časem nebude komu pronajmout.
Stát vytvořil nepřehlednou a matoucí situaci, v níž pronajímatelé mnohdy nevěděli, kdy a kam se mají obracet. Nerespektoval ani předchozí rozhodnutí Ústavního soudu. Je proto nemravné, když teď stát namítá ve sporech s majiteli promlčení, uvedli ústavní soudci.
Z nabídky téměř zcela vymizelo bydlení v nejnižších cenových relacích. Není z čeho vybírat, a lidé proto kupují dražší byty. Průměrná cena většiny nových bytů v Praze už převyšuje 60 tisíc korun za metr čtvereční.
Ceny bytů v panelových domech rostou rychlejším tempem než v cihlových domech i novostavbách. Za poslední dva roky zdražily v průměru o 21 procent, zatímco ceny nových bytů o 14,3 procenta, ukazuje portál Cenovamapa.org. V přepočtu na metr čtvereční jsou ale paneláky stále levnější než cihlové domy i novostavby. To je také jeden z důvodů, proč je lidé kupují.
