#nedelnikazani: Je nutné věnovat se opět každodenní práci, říká Tomáš Šebek

Jiří Komárek Jan Faltus Jiří Komárek, Jan Faltus
2. 5. 2020 10:00
Zvládá české zdravotnictví současnou krizi? Změní se postavení lékařských zdravotníků nebo zdravotnictví celkově? V dalším díle nedělního kázání odpovídá chirurg Tomáš Šebek.
Tomáš Šebek /Lékaři bez hranic/
Tomáš Šebek /Lékaři bez hranic/ | Foto: DVTV

Zvládá podle vás české zdravotnictví současnou krizi?

Z pohledu koronavirové infekce myslím, že bez problémů. Připravovali jsme se na armagedon a on naštěstí nepřišel. Díky tomu jsou kapacity volné. Nyní je nutné věnovat se opět každodenní práci. Vrátit se urychleně zpět k pacientům s nemocemi, které tady byly před covid-19. A nesnesou odklad, příkladně onkologické diagnózy. Je žádoucí dát pacientovi opět důvěru v bezpečný přístup k lékaři. Nebo nám hrozí další, mnohem horší epidemie. Ale tentokrát v podobě dekompenzovaných diabetiků, zhoršených kardiaků a v neposlední řadě právě v nárůstu onkologických onemocnění ve vyšších stadiích rozvinutí nemoci. Pokud bychom otevření dveří zdravotnických zařízení opravdu ještě neplánovali, snad bych pak raději volnou kapacitu využil k rychlejšímu promoření populace než dále udržovat současnou patovou situaci. Ale berte mě hodně s rezervou, já jsem chirurg.

Jak tato krize podle vás změní české zdravotnictví?

Řekl bych, že už ho změnila. V prvních dnech dostalo zdravotnictví i kvůli státu další políček například v nedostatečném zajištění ochranných pomůcek. Řeklo by se, že takovou banalitu zvládají snad i v rozvojových zemích lépe. Hned poté se ale objevilo několik velmi nadějných start-upů, které se zaměřily například na výrobu ventilátorů nebo respirátorů a dnes míří na globální trh. Urychlují se debaty o elektronizaci zdravotnictví. Anebo původně samotnými lékaři nenáviděná e-neschopenka získala téměř život zachraňující potenciál. Mluví se o telemedicíně. 

To poslední téma mě velmi zajímá, protože i já se s kolegy rozhodl, že do současného i budoucího zdravotnictví přispějeme širším, digitálním řešením. Jsme pár dní před spuštěním Virtuální čekárny České republiky na podkladě léty prověřeného on-line lékařského poradenství a objednání uLékaře.cz. Je to dosud technicky i velikostí nevídaný vzdálený přístup pacienta k lékaři. Doufám, že blízké debaty budou také o úpravě legislativy směrem k eHealth obecně. A že se také otevře prostor k diskusím se zdravotními pojišťovnami, které by mohly vzdálený přístup k lékaři v širším rozměru hradit z prostředků veřejného zdravotního pojištění.

Myslíte si, že současná situace vyústí ve zlepšení postavení doktorů/doktorek a bratrů/sester ve smyslu například lepšího finančního ohodnocení? 

Jsem v tomhle ohledu trochu skeptický. A populistické výkřiky politiků již dávno neberu vážně. A také si myslím, že i lidé za chvíli trochu zapomenou a vrátí se možná o krok zpátky od současné adorace zdravotníků, kterou teď někdy trochu nezaslouženě, paušálně dostáváme. Ale to nevadí. Mně osobně ani tak nejde o zlepšení postavení, a pokud bude společnost v krizi chudší, nejsem si jistý, zda je úplně fér, aby se jeden segment financoval jinak než ty ostatní. Moc bych si ale přál, aby se změnila obecná mentalita vnímání vztahu mezi lékařem a pacientem. Koronavirus je jednoznačně nepřítel. Chtěl bych, aby se především jakákoliv nemoc stala společným nepřítelem lékaře a pacienta a nevraceli jsme se ke konceptu, kdy je střídavě lékař pacientovým nebo pacient lékařovým nepřítelem. S touhle zásadní změnou paradigmatu máme šanci na mnohem lepší zdravotnictví, preventivní programy namísto "obyčejného" léčení anebo modernizaci systému včetně jeho plné elektronizace. S tím vším přijde i efektivnější využití do zdravotnictví vložených prostředků a potažmo i finančního ohodnocení zdravotníků. Může to být celé jeden velký, generický proces. Evoluce zespoda od samotného lékaře a pacienta. Nikoliv uměle, shora stále dokola neúspěšně vyvolávané zásahy do systému bez širších souvislostí.

Celý svět teď řeší covid-19. Nezapomněli jsme i na jiné nemoci? 

Zdravotníci na ně nezapomněli. Je to náš denní chléb a zdaleka neexistuje jen koronavirus. Ale veřejnost možná pod globální mediální masáží zapomněla, že i nadále existují problémy, kterými je potřeba se vážně zabývat - například nedostatek vody nebo politické kultury. Chvíli jsem se bál i o demokracii a svobodu. A to už jsou velké strachy!

Jakou zemi z pohledu dnešní pandemie vidíte jako nejproblematičtější a jaká jsou podle vás největší rizika?

Jednoznačně jsou to země, které nemají zázemí plně funkčních systémů zdravotnictví. Anebo v horším případě nemají žádné. Bez známek cynismu myslím, že italský, španělský či americký systém to nakonec všechno zvládne, stejně jako to zvládl ten čínský. Ale co země Afriky, Asie nebo Jižní Ameriky? To jsou miliony lidí v ohrožení. A úplně největší pozornost by si teď měli zasloužit lidé bez domova. Myslím tím hlavně lidi na útěku, zavřené v nejrůznějších táborech v šílených, mimo jiné i nevyhovujících hygienických podmínkách. To jsou tikající bomby. Nejen z pohledu humanitárního, ale i čistého pragmatismu bychom jim měli věnovat pozornost. Jinak tady budeme mít další ohniska epidemie.

Jak zvládáte nátlak této situace jako lékař?

První dny od vyhlášení nouzového stavu jsme nejprve zredukovali a později až na onkologické pacienty uzavřeli brány nejen chirurgického oddělení pro plánované výkony. Poprvé v životě jsem byl jako chirurg na "home officu". Zaprvé se po chvíli začnete nudit, zadruhé osobně nelpím na své celoživotní specializaci, a pokud byla možnost v systému prospět i jinak, přihlásil jsem se na nově otevřené oddělení KOVES u nás v Nemocnici Na Františku. Zdaleka to není můj první kontakt s infekčními pacienty. A pokud se mé zkušenosti ze zahraničních misí s Lékaři bez hranic mohou jakkoliv doma hodit, je nabíledni zapojit se.

Co vám v této době chybí? 

Z nemateriálních statků dostatečná pozornost věnovaná svobodě a demokracii. A zejména decentralizace. Z materiálních vůbec nic. Mám rodinu, příbuzné, přátele a známé, pohybuji se v milé společnosti. Obecně tohle je jedinou zárukou štěstí člověka a myslím, pokud nejsme nedobrovolně izolovaní, právě nyní zažíváme renesanci toho jediného skutečného, čeho je v lidském životě potřeba.

Dá se podle vás najít na této době něco pozitivního?

Ano. Je to hlavně ta sounáležitost. Zjevně nás úplně nepohltil leckdy přehnaně akcentovaný individualismus. Stále jsme schopni velmi efektivní kooperace. Také se vyčistil vzduch a trochu snad i řeky. Přirozeně zanikly nepotřebné artefakty zhýčkaného života. Praskly bubliny domnělé nedotknutelnosti a bezpečnosti. Kdokoliv vezme tuhle situaci jako příležitost, i když to může být nyní i v příchozí hospodářské krizi těžké, ve všech ohledech jenom získá. Jak říká má slovenská kolegyně, anestezioložka Eva Kušíková: Držte sa, viem určite, že z tohoto všetkého vyjdeme silnejší. Len už aby to bolo!

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 41 minutami

"Naše země není otevřená". Američané začali vyhošťovat tábořící migranty z Haiti

Americké úřady začaly s vyhošťováním tisíců lidí původem z Haiti, kteří se tento týden utábořili na hranici mezi Mexikem a Texasem. Úřady dnes vypravily první tři lety na Haiti, řekl agentuře AP nejmenovaný zdroj. Bezpečnostní složky také zablokovaly vstup do Texasu z mexické strany. 

Tento týden dorazilo do okolí texaského města Del Rio z Mexika zhruba 14 tisíc lidí. Utábořili se u mostu, který spojuje mexický a texaský břeh řeky Rio Grande, tvořící hranici mezi Mexikem a USA. Většina migrantů je z Haiti, ale i zemí Střední Ameriky.

V sobotu americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti oznámilo, že navýší přepravní kapacity pro vyhoštění lidí, kteří nezákonně překročili hranici. Ministerstvo uvedlo, že "naše hranice není otevřená, a lidé by se neměli vydávat na nebezpečnou cestu". Migranti by měli být navráceni do země původu, aniž by dostali možnost si podat žádost o azyl.

před 1 hodinou

Čeští inline hokejisté získali na MS sedmé zlato, rozdrtili ve finále Kanadu 7:0

Čeští inline hokejisté získali na mistrovství světa organizace FIRS v italském Roccarasu sedmé zlato v historii. Ve finále rozdrtili svěřenci trenéra Martina Mecery 7:0 Kanadu a navázali na triumfy z let 2007, 2011, 2013, 2015, 2016 a 2018.

Češi, kteří byli na minulém světovém šampionátu v Barceloně v roce 2019 druzí, získali 16. medaili za sebou a na 26. šampionátu 22. cenný kov. Druzí byli šestkrát a třetí devětkrát.

Do vedení se dostali Mecerův tým v čase 9:05 díky brance Patrika Šebka, v 15. minutě zvýšil Jakub Bernad. Po 51 sekundách druhého poločasu se prosadil Marek Loskot a v posledních sedmi minutách zápasu si Češi ještě s chutí zastříleli. Nejdříve využil přesilovku Loskot, potom se zapsali podruhé v utkání mezi střelce také Bernad s Šebkem a 64 sekund před koncem dovršil debakl Kanady Lukáš Novák. Gólman Daniel Brabec udržel čisté konto.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Čeští futsalisté na MS zachránili remízu 1:1 s Vietnamem a jsou v osmifinále

Čeští futsaloví reprezentanti ve třetím utkání na mistrovství světa v Litvě zachránili remízu 1:1 s Vietnamem a z druhého místa skupiny D postoupili do osmifinále. V něm svěřenci trenéra Tomáše Neumanna v pátek pravděpodobně narazí na Španěly, dvojnásobné světové šampiony. Jediný český gól v Kaunasu dnes vstřelil kapitán Lukáš Rešetár.

"Hlavně jsem zklamaný z našeho výkonu. Takhle špatně jsme dlouho nehráli. Zakončení bylo z naší strany tragické. Šancí jsme měli zase na deset gólů, ale jak to řešíme, to je hrůzostrašné," řekl Neumann v nahrávce pro média od FAČR.

Češi po vítězství 5:1 na Panamou a porážce 0:4 s favorizovanou Brazílií v prvním poločase dominovali v držení míče, ale tolik šancí si nevytvořili. Ty zřejmě největší neproměnil Křivánek. Několikrát vietnamských pokusů zneškodnil brankář Vahala.

"Chyběl tam pohyb, chyběla prudká přihrávka. Stáli jsme na míči, neběhali jsme. Vůbec nejsem s ničím spokojený," prohlásil kouč Neumann.

Podobně vypadalo dlouho i druhé dějství. Po Zárubově tyčce ve 35. minutě Phat Chau nečekaně prostřelil brankáře Vahalu. Už za necelou minutu ale odpověděl kapitán Rešetár, který chybu ve vietnamské obraně potrestal střelou do horního růžku. Závěr už si čeští hráči pohlídali.

Zdroj: ČTK
Další zprávy